Učivo

Nepojmenováno

Již starověcí Číňané přišli s metodou ochrany proti neštovicím, která vydržela až do sředověku. Jednalo se o způsob aktivní imunizace, tzn. že se aktivně snažili nakazit se neštovičným virem (vkládání hnisu do řezných ran, nošení oblečení po infokovaných či vdechování stroupků puchýřů). O propagaci této metody do Evropy se zasloužila Lady Mary Worley Montagu, která se s ní seznámila na cestě za svým mužem do Osmanské říše.
Tento způspb ochran yproti variole měl avšak mnohá úskalí, jako například: propuknutí onemocnění v plné míře (ani mírnější průběh nezaručoval 100% uzdravení), pacienti byly po dobu nakažení infekční a mohli šířit nemoc dál a také se z materiálu od lidských dárců dali chytnou i jiné choroby jako například syfilis či žloutenka. Proto se nakonec od tohoto způsobu ochrany upustilo.

3 / 9

Očkování předcházel jiný, méně efektivní způsob ochrany