Světová próza 1.poloviny 20. století 11 spisovatelů

„Lucie, pravda, že mě nenecháš odejít z tohoto života, dokud…?“

„Ó Bože!“ řekla Lucie, tisknouc mu ruku, „taková myšlenka by byla horší než smrt.“

„Miláčku!“ řekli si oba.

Znovu se zastavili.

„Kdy budu tvůj?“ zeptal se. (Nebyl by se odvážil zeptat: „Kdy budeš má?“)

Lucie si toho všimla a dojalo ji to.